VRBINY-Česká Čermná u Náchoda

Obec Dobrošov, dnes místní část města Náchoda, svým katastrálním územím sousedí s katastrem obcí Česká Čermná, Jizbice, Lipí, Náchoda a Polskem.

Jedna z možných hypotéz o vzniku této malé podhorské vesnice na úpatí Orlických hor sahá až do dávné minulosti 13. století. Vychází se z domněnky, že hrad Dobroš zapsaný v Míšenském biskupství, je uváděn v listině o stanovení hranic z roku 1241. Další a poněkud hodnověrnější se zdá být historický záznam z roku 1442, kdy v den sv. Alžběty prodal Blaha z Dobrošova svou dědinu svému zeti Moravcovi za 5 kop míšenských grošů. Jako "rukojmě", mimo jiných, je uveden i Olejník z Jizdbice, tedy z dědiny, jejíž dnešní název může být totožný se současnou sousední obcí Jizbice. Podle pověsti založil osadu zeman Dobrúš, jinak zvaný Dobróš. Jeho dvůr byl nazýván Dobróšův a osada potom Dobrošov. Historické prameny hovoří o tom, že Dobrošov patřil v letech 1415 až 1545 k náchodskému panství. Spolehlivý písemný záznam o existenci Dobrošova pochází teprve z vrchnostenských hospodářských dokladů z roku 1654.K úplnému vymanění z feudálního jha došlo v roce 1848, kdy se Dobrošov stal samostatnou katastrální obcí se samosprávou. Přetrvávající nevolnictví a vrchnostenský útlak způsoboval bez utěsné životní podmínky. Hlavním zaměstnáním byla práce v panských lesích a později i domácí tkalcování.Před bitvou na Brance v roce 1866 uprchla podstatná část obyvatel do údolí blízkých "potok" a k řece "Olešence". Po skončení bitvy musel starosta obce s pomocníky z bojiště odvážet mrtvé do šachet a raněné na zámek.První záznam o školní docházce dětí z Dobrošova do obce Jizbice spadají do roku 1815, kdy měl Dobrošov 29 popisných čísel. V roce 1873 bylo již 57 popisných čísel a 67 školou povinných dětí. Teprve od roku 1881 měl Dobrošov vlastní školu a v ní 106 školou povinných dětí. Koncem 19. století patřila převážná část zemědělské půdy čtyřem velikým zemědělským usedlostem. Většina chalupářů-bezzemků provozovala domácí tkalcování a charakteristický zvuk a rytmus "na cukr, na kafe" se ozýval denně z dřevěných doškových chalup od časného rána do pozdního večera.Velká sucha v roce 1921 zapříčinila rozsáhlé lesní požáry a vpádem mnišky byly zničeny okolní lesy. Voda musela být dovážena ze sousední obce Česká Čermná. V této době také zaniklo na Dobrošově tkalcování. posledním tkalcem byl zde Sarafín Umlauf čp. 4, které bylo zbořeno po 2. světové válce.Významnou historickou událostí bylo zahájení výstavby sedmi velkých obranných krytů. Zostřující se fašistická hrozba urychlila budování dobrošovské pevnosti. obec se konečně dočkala přívodu a rozvodu elektrické energie. Na opevnění zde bylo zaměstnáno téměř 3.000 pracovníků, kteří bydleli ve staveništních ubytovnách, ale i v soukromí u chalupářů a v zemědělských usedlostech. pro Dobrošov to byla ekonomická a i společenská konjunktura.Po mnichovské zradě došlo k destrukci více než desítky kulometných "řopíků" a byly odvezeny všechny druhy protitankových a proti pěchotních zátarasů.Byla zde zrušena škola v roce 1961 a 14 dětí docházelo do obecné školy v Jizbici. Uzavřen byl i hostinec u Benešů. Dochází také ke stálému poklesu počtu obyvatel. V roce 1974 měla obec pouze 135 obyvatel, v roce 1976 poklesl na 125 v roce 1980 na 109 lidí. okolo stovky obyvatel se početní stav drží až do současnosti., kdy dochází k mírnému nárůstu.Pojednání o dobrošovské současnosti by nebylo úplné, kdyby zde nebylo pohovořeno o mistrovském a památném díle slovenského "básníka dřeva", Dušana Jurkoviče - Jiráskově turistické chatě. Pořadu let, od svého vzniku slouží turistům později školákům v přírodě i různým společensko-sportovním akcím. Zanedbáním údržby i nedostatečnou modernizací vybavení chata chátrala. Po revoluci v roce 1989, po dlouhých i soudních jednáních, získal chatu zpět původní majitel Klub českých turistů. Obec Dobrošov je dnes sice jen malou obcí i malou místní částí města Náchoda, ale svým položením a turistickým ruchem, vztahující se nejen Jiráskově chatě a pevnosti Dobrošova, ale i kouzelnou krásou a podmanivostí přírody je stále více přitahují krajinou pro spokojený život občanů chalupářů a turistických návštěvníků z celé naší republiky i ze zahraničí.