Jdi na obsah Jdi na menu
 


Obec Nový Hrádek

1. 5. 2006

Nový Hrádek a jeho historie

Nový Hrádek je malebné podhorské městečko čítající 703 stálých obyvatel. Nalézá se v severovýchodních Čechách na úpatí Orlických hor při hranici s Polskem. Katastr obce se rozkládá na ploše 1139 ha.Náměstí Nového Hrádku leží v nadmořské výšce 565 m.Ale výškové rozdíly činí od 417 do 674 metrů nad mořem.ObrazekNejvětší dominantou Nového Hrádku je barokní kostel sv. Petra a Pavla z roku 1723 se hřbitovní zdí, křížkem a kaplí sv. Jana Nepomuckého. Uprostřed rozlehlého náměstí je Mariánský sloup z roku 1747, pomník obětem světových válek a kamenná kašna z roku 1864. V katastru obce se nachází několik pamětních křížů, zvonička na Rzech, Boží muka s Madonou na Krahulčím, obrázek sv. Trojice na Dlouhém. Za zmínku dále stojí památník obětem 2. světové války na Dlouhém.Dnešní Nový Hrádek vznikl jako podhradí sousedního gotického hradu Frymburka snad již na konci 13. století. ObrazekPrvní dochovaná písemná zmínka o osadě Hrádek je z 18. července 1362, kdy tehdejší držitel Frymburka Čeněk z Lipé, v letech 1349-1360 nejvyšší maršálek Českého království, ustanovil faráře ke kostelu v Hrádku. V období husitských válek stál tehdejší držitel Frymburka Jan Městecký z Opočna na straně Zikmundově, a proto byl Hrad v roce 1425 dobyt a patrně také vypálen sirotky. Podle soupisu všech poddaných z roku 1651 žilo v obvodu celkem 365 obyvatel.V letech 1721-1723 byl do dnešní podoby přestavěn v barokním slohu kostel sv. Petra a Pavla.
    Významným dnem pro Nový Hrádek byl 10. duben 1736, kdy císař Karel VI. vydal listinu, jíž městečku Hrádku, udělil tři výroční trh,a ještě jeden týdenní trh. Je možné, že současně s trhy udělil Karel VI Hrádku také znak a povýšil jej na město. Toto tvrzení však není nijak podloženo. Někdy v této době zřejmě došlo i k rozšíření prvotního jména Hrádek na Nový Hrádek. Nicméně je jisté, že již před r. 1790 muselo městečko používat pečeť,Obrazek jejíž otisk je uložen v Archivu Národního muzea v Praze. Pečetní obraz tvoří váza se třemi růžemi uprostřed a dvěma tulipány po stranách.
    K roku 1790 mělo městečko 204 domů, v roce 1836 bylo v Novém Hrádku 212 domů a 1238 obyvatel. Při prvním rakouském sčítání lidu v r. 1869 měl Nový Hrádek 1596 obyvatel. To byl nejvyšší počet obavatel v jeho historii. Nyní má 416 domů, ale jen 703 obyvatel, neboť 230 domů je užíváno k rekreaci.    Ve své historii byl Nový Hrádek několikrát stižen přírodní katastrofou nebo pleněním vojsk. Jednou z nejhorších pohrom byl zřejmě velký požár v roce 1843, kdy vyhořelo 45 stavení a chytila i stará zvonice.Obrazek Zvony prý s děsným rachotem padaly dolů a rozlily se. Vypravuje se, že v kašně, tehdy dřevěné, která byla na náměstí, se voda vařila. Z roku 1848 pochází první zmínka o škole kdy byla otevřena nová školní budova se dvěma třídami.V r. 1920 byla v Novém Hrádku zřízena státní měšťanská škola, pro niž byla v letech 1921-1923 vystavěna nová školní budova nad náměstím. V r. 1904 byl otevřen telegrafní úřad, v r. 1909 byl do obce zaveden vodovod a v r. 1924 byla zřízena obecní elektrárna.
     Po zrušení poddanských povinností v r. 1848 se Nový Hrádek stal samostatnou obcí. Od r. 1850 do r. 1949 náležel do okresu Nové Město nad Metují . Od roku roku 1960 patří do náchodského okresu, přičemž jeho katastr sousedí s hranicí okresu rychnovského.
     V roce 1995 převzal starosta Nového Hrádku obnovený znak obce (váza se třemi růžemi uprostřed a dvěma tulipány po stranách) a vlajku.Od počátku osídlování zdejšího regionu bylo hlavní obživou obyvatel především zemědělství. První písemná zmínka o rozvoji průmyslu v Novém Hrádku je z roku 1537, kdy se připomíná těžba železných rud a existence hamru na řece Olešence. Dále zde byly 2 mlýny, dva koláři, pět tkalců a po jednom ševci, kováři, řezníkovi, pekaři, krejčím, šindeláři a lžičaři (toto řemeslo se značně rozmohlo a v obci se ještě dlouho provozovalo - proto byli někdy obyvatelé Nového Hrádku nazýváni("vařečkáři").  ObrazekV prvním desetiletí 20. století začal na Novém Hrádku a okolí vznikat textilní průmysl. 
     V obci se nachází mnoho zachovalých dřevěných roubených chalup, které slouží k trvalému bydlení i k rekreaci. Moderní dominantu obce tvoří čtyři větrné elektrárny postavené nad Novým Hrádkem na kopci zvaném Šibeník. Sportovní vyžití v Nového Hrádku je možné především díky jednotě Sokol.Ke sportování je možné využít zdejší sokolovnu, přilehlé hřiště nebo v zimě lyžařský svah s moderním vlekem.ObrazekNelze také nevzpomenout umělecké dovednosti zdejších obyvatel, která se projevuje především ve zhotovování betlémů.
     Tvrdé podhorské podmínky se nejvíce podílely na formování obyvatel Nového Hrádku, kteří jsou ve své většině velmi přátelští, ale i nebojácní. Projevilo se to především v době okupace nacisty.Obrazek

Jistá izolovanost od okolního světa, která v minulosti existovala, se odrazila i na zvláštním "hrádouském" nářečí, kterým mnoho obyvatel mluví dodnes.